Chlazení vzduchu ve VZT jednotce: výpočet chladicího výkonu a odvlhčení

Jak navrhnout chladič ve vzduchotechnické jednotce. Výpočet chladicího výkonu, odvlhčení, rosného bodu a stavu vzduchu za chladičem.

Chladič ve vzduchotechnické jednotce (VZT) ochlazuje přiváděný vzduch pod rosný bod - kondenzuje přebytečnou vlhkost a odvádí ji jako kondenzát. Celkový chladicí výkon je součet citelného a latentního tepla: Φc=m˙(h1h2)\Phi_c = \dot{m} \cdot (h_1 - h_2), kde h1h_1 a h2h_2 jsou entalpie vzduchu před a za chladičem.

Princip chlazení s odvlhčením

Vzduch vstupuje do chladiče s teplotou t1t_1 a relativní vlhkostí φ1\varphi_1. Chladič ho ochladí přes rosný bod (tdt_d) až na výstupní teplotu t2t_2:

  1. Sensible cooling (citelné chlazení) - pokles teploty beze změny vlhkosti, dokud vzduch nedosáhne rosného bodu
  2. Latent cooling (odvlhčení) - pod rosným bodem kondenzuje vodní pára, měrná vlhkost xx klesá
  3. Výstupní stav - vzduch opouští chladič nasycen (φ295100 %\varphi_2 \approx 95\text{–}100\ \%) nebo se následně dohřívá na požadovanou teplotu

Princip chlazení bez odvlhčení

Pokud výstupní teplota t2t_2 zůstane nad teplotou rosného bodu, kondenzace neproběhne — vzduch se jen ochladí.

  1. Sensible cooling (citelné chlazení) - pokles teploty beze změny vlhkosti, dokud vzduch nedosáhne rosného bodu
  2. Výstupní stav - vzduch opouští chladič více nasycen nežli na vstupu

Výpočet chladicího výkonu

Celkový chladicí výkon

Φc=m˙(h1h2)[kW]\Phi_c = \dot{m} \cdot (h_1 - h_2) \quad \text{[kW]}

kde m˙\dot{m} je hmotnostní průtok vzduchu [kg/s].

Citelná složka výkonu

Φs=m˙cpa(t1t2)m˙1,006(t1t2)[kW]\Phi_s = \dot{m} \cdot c_{pa} \cdot (t_1 - t_2) \approx \dot{m} \cdot 1{,}006 \cdot (t_1 - t_2) \quad \text{[kW]}

Latentní složka výkonu (odvlhčení)

Φlat=m˙r0(x1x2)m˙2501(x1x2)[kW]\Phi_{lat} = \dot{m} \cdot r_0 \cdot (x_1 - x_2) \approx \dot{m} \cdot 2501 \cdot (x_1 - x_2) \quad \text{[kW]}

kde r0=2501 kJ/kgr_0 = 2501\ \text{kJ/kg} je výparné teplo vody při 0 °C.

Průtok kondenzátu

qkond=m˙(x1x2) [kg/s]=m˙(x1x2)3600 [l/h]q_{\text{kond}} = \dot{m} \cdot (x_1 - x_2)\ \text{[kg/s]} = \dot{m} \cdot (x_1 - x_2) \cdot 3600\ \text{[l/h]}

Příklad výpočtu

Zadání: VZT jednotka, průtok 3000 m³/h, vstup do chladiče: t1t_1 = 32 °C, φ1φ_1 = 55 %, výstup: t2t_2 = 14 °C, φ2φ_2 = 95 %.

Psychrometrické hodnoty:

  • Hustota vzduchu: ρ1,145 kg/m3\rho \approx 1{,}145\ \text{kg/m}^3m˙=300036001,145=0,955 kg/s\dot{m} = \frac{3000}{3600} \cdot 1{,}145 = \mathbf{0{,}955}\ \textbf{kg/s}
  • h1h_1 (32 °C, φ 55 %): 74,6 kJ/kg\approx \mathbf{74{,}6}\ \textbf{kJ/kg}
  • h2h_2 (14 °C, φ 95 %): 38,1 kJ/kg\approx \mathbf{38{,}1}\ \textbf{kJ/kg}
  • x116,6 g/kgx_1 \approx 16{,}6\ \text{g/kg}, x29,5 g/kgx_2 \approx 9{,}5\ \text{g/kg}

Výsledky:

  • Celkový výkon: Φc=0,955(74,638,1)=34,9 kW\Phi_c = 0{,}955 \cdot (74{,}6 - 38{,}1) = \mathbf{34{,}9}\ \textbf{kW}
  • Citelný výkon: Φs=0,9551,006(3214)=17,3 kW\Phi_s = 0{,}955 \cdot 1{,}006 \cdot (32 - 14) = \mathbf{17{,}3}\ \textbf{kW}
  • Latentní výkon: Φlat=0,955250116,69,51000=17,0 kW\Phi_{lat} = 0{,}955 \cdot 2501 \cdot \dfrac{16{,}6 - 9{,}5}{1000} = \mathbf{17{,}0}\ \textbf{kW}
  • Kondenzát: 0,9557,110003600=24,4 l/h0{,}955 \cdot \dfrac{7{,}1}{1000} \cdot 3600 = \mathbf{24{,}4}\ \textbf{l/h}

Faktor citelného tepla (SHR)

SHR (Sensible Heat Ratio) udává, jaký podíl celkového chladicího výkonu tvoří citelné chlazení:

SHR=ΦsΦc=17,334,9=0,50\text{SHR} = \frac{\Phi_s}{\Phi_c} = \frac{17{,}3}{34{,}9} = \mathbf{0{,}50}

Typické hodnoty:

  • Kanceláře: SHR = 0,75–0,85 (nízká vnitřní produkce latentního tepla)
  • Restaurace, bazény: SHR = 0,45–0,65
  • Tropické klima: SHR = 0,50–0,65

Teplota za chladičem (bypass faktor)

Reálný chladič nikdy neochladí veškerý vzduch přesně na teplotu povrchu výměníku. Bypass faktor (BF) = podíl vzduchu, který prochází chladičem bez kontaktu:

t2=tADP+BF(t1tADP)t_2 = t_{\text{ADP}} + \text{BF} \cdot (t_1 - t_{\text{ADP}})

kde tADPt_{\text{ADP}} je teplota aparátového rosného bodu (Apparatus Dew Point) - teplota povrchu výměníku.

BF pro lamelový výměník typicky 0,05–0,15. V Mollierově diagramu platí, že stav výstupního vzduchu leží na přímce spojující stav t1t_1, φ1\varphi_1 s křivkou sytosti - vzdálenost odpovídá BF.

Chlazení v Mollierově diagramu

V h-x diagramu:

  1. Nakreslete vstupní stav vzduchu (bod 1)
  2. Vedete přímku vlevo na křivku sytosti - bod 2’ je ideální výstup (BF = 0)
  3. Skutečný výstup (bod 2) leží na úsečce 1–2’ ve vzdálenosti BF od křivky sytosti

Konstrukci si můžete projít i ručně — prázdný list k tisku má křivku sytosti nakreslenou v 0,5 mm, takže se na ni dobře míří pravítkem. PsychroView tento výpočet provádí automaticky po zadání vstupního stavu a výstupní teploty nebo entalpie.

Časté dotazy

Jak zjistím chladicí výkon, který potřebuji? Chladicí výkon je dán tepelnými zisky místnosti (slunce, osoby, svítidla, technika) plus teplem přivedeným větráním. Pro standardní kancelář počítejte 60–100 W/m² celkového chladicího výkonu.

Proč výstup chladiče tvoří nasycený vzduch? Chladič ochlazuje vzduch pod rosný bod - kondenzuje vlhkost a vzduch se přibližuje sytosti. Za chladičem je vzduch typicky φ = 90–100 % a relativně studený (12–16 °C), proto se za chladičem obvykle umísťuje dohřívač.

Co je chilled water coil a DX coil? Chilled water coil (CW) - v lamelách protéká studená voda (typicky +6/+12 °C) z centrálního zdroje chladu (chiller). DX coil (direct expansion) - v lamelách se odpařuje chladivo přímo z kompresorové jednotky.

Vyzkoušejte PsychroView zdarma

Interaktivní Mollierův diagram přímo v prohlížeči. Bez registrace.

Otevřít aplikaci →

Nebo si prohlédněte ukázky projektů se skutečnými vzduchotechnickými výpočty.

Klíčová slova: chlazení vzduchu, chladicí výkon VZT, odvlhčení vzduchu, chladič vzduchotechniky, psychrometrika VZT